Několik generací psychiatrů spojuje jeho jméno s knižní publikací „Psychofarmaka“ (1969), která byla u nás více než 20 let psychofarmakologickou biblí, a s klinickým zkoušením léků.

Do VÚPs přišel brzy po jeho založení a stal se vedoucím oddělení psychofarmakologie. Byl vedoucím centra WHO pro zkoušení psychotropních látek a již v roce 1961 zavedl na lůžkovém oddělení systém kontinuálních kontrolovaných studií, organizoval multiklinické randomizované dvojitě slepé studie, na kterých participovali psychiatři z řady psychiatrických zařízení a které umožnily testovat česká i zahraniční psychofarmaka. Zasadil se o zavedení nových psychofarmak u nás. Vyvinul mimo jiné společně se S. Grofem a J. Váňou škálu pro hodnocení příznaků u psychóz, první škálu pro hodnocení vedlejších účinků psychotropních léků a zavedl škálu pro hodnocení depresivní symptomatologie.

Byl po řadu let předsedou Neuropsychofarmakologické sekce Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně a spoluzakladatelem České neuropsychofarmakologické společnosti, společně s Karlem Náhunkem stál u zrodu pravidelných psychofarmakologických konferencí v Lázních Jeseník a podílel se na jejich organizaci více než 40 let.

V ústavu pracoval do roku 1986. Zemřel v lednu 2018.