VP2 Sociální psychiatrie – Aktuálně řešené granty a projekty

NÁRODNÍ PROGRAMY (MIMO OPERAČNÍ PROGRAMY)

Agentura pro zdravotnický výzkum ČR

Souběh výskytu zánětlivých revmatických a psychiatrických onemocnění: epidemiologie, identifikace rizikových skupin a ekonomických nákladů (NU21-09-00297)
Řešitel: PhDr. Petr Winkler, Ph.D.
Hlavní příjemce: Revmatologický ústav
Spolupříjemce: NUDZ
Doba řešení: 1.5.2021–31.12.2024
Rozpočet celkem: 12 790 000 Kč
Rozpočet NUDZ: 6 331 000 Kč
Anotace: Systémová zánětlivá revmatická onemocnění (SZRO) významně ovlivňují kvalitu života nemocných. Komorbidity hrají důležitou roli v prognóze, míře disability i efektu léčby SRZO. Celosvětově je recentně pozornost upřena na vztah SZRO a psychiatrických onemocnění (PO). Chronický průběh onemocnění, ale i prozánětlivé nastavení organismu mohou být význačnými faktory podporujícími rozvinutí závažného (Z)PO. Znalosti o přesném vztahu molekul patogenetických cest u SZRO s afektivními a úzkostnými poruchami však dosud chybí. Kromě toho v České republice prozatím není známa epidemiologická evidence vztahu SZRO a PO ani informace o souvisejících ekonomických nákladech a kvalitě života těchto pacientů. Studie pozůstává z dat ze tří rozdílných, ale vzájemně komplementárních zdrojů. S využitím dat z vlastní biomarkerové studie sesbírané v průběhu realizace projektu odhadneme prevalenci duševních onemocnění u osob s revmatoidní artritidou (RA) a axiální spondyloartritidou (axSpA) a zjistíme vztahy mezi vybranými biomarkery a duševními onemocněními. Pomocí dat z Národního registru hospitalizovaných spravovaného Ústavem zdravotnických informací a statistiky určíme riziko pro psychiatrickou hospitalizaci u lidí dříve hospitalizovaných se SZRO a riziko pro revmatologickou hospitalizaci u lidí dříve hospitalizovaných s PO. Následně s využitím dat z národní databáze nemocných s revmatickými onemocněními určíme ekonomické náklady (tzv. cost of illness) u pacientů se SZRO a psychiatrickou komorbiditou. Výsledky studie rozšíří znalosti o vztahu SZRO a PD, podají epidemiologickou evidenci o souběžném výskytu SRZO a ZPO a ekonomických nákladech péče o pacienty s takovým souběhem. Výsledky dále napomohou k identifikaci skupin osob s největším rizikem pro souběh SRZO a PO a mohou také ukázat cestu k možným preventivním intervencím.

Zdravé stárnutí mozku: Celoživotní perspektiva (NU20J-04-00022)
Řešitel: MUDr. Pavla Čermáková, Ph.D.
Hlavní příjemce: NUDZ
Spolupříjemce: Masarykova univerzita
Doba řešení: 1.5.2020–31.12.2023
Rozpočet celkem: 11 277 000 Kč
Rozpočet NUDZ: 3 885 000 Kč
Anotace: Onemocnění mozku, jako jsou kognitivní poruchy a deprese, jsou nejvýznamnější příčinou zdravotního postižení a pracovní neschopnosti u starších dospělých. Naším cílem je studovat úlohu biologického stárnutí ve zranitelnosti vůči kognitivním a afektivním poruchám z hlediska celoživotní perspektivy. V pracovním balíčku 1 budeme analyzovat longitudinální údaje o kognitivních schopnostech a depresivních příznacích v české části studie HAPIEE (n = 8 856 jedinců ve věku 58 let na začátku studie v roce 2002, 53 % žen). Vzhledem k tomu, že nedávné studie odhalily u lidí mladších 30 let změny na mozku, dříve očekávané pouze ve starším věku, v pracovním balíčku 2 pozveme členy prenatální kohorty z Evropské longitudinální studie těhotenství a dětství (ELSPAC), kteří se v roce 2015 zúčastnili neurozobrazovacího vyšetření (n = 131; věk 23–24 let; 53 % žen) na druhé převyšetření (věk 28–29 let). Dále budeme hodnotit jejich DNA epigenetický věk, biologický věk, kardiovaskulární rizikové faktory, kognici, náladu a úzkost. Hlavním cílem navrhovaného projektu je zkoumat roli chronologického a biologického stárnutí ve vývoji afektivních a kognitivních poruch v několika obdobích života, studovat jejich společné neurobiologické substráty, nerovnosti v jejich výskytu a navrhnout opatření cílená na snížení zátěže duševními poruchami v České republice. Pro dosažení těchto cílů budeme analyzovat data z rozsáhlých souborů účastníků, která obsahují údaje o prostředí, ve kterém lidé vyrůstali, a sledují jednotlivce v různých obdobích života, čímž aplikujeme perspektivu celoživotního pochopení procesu stárnutí mozku.

Technologická agentura ČR

Výcvik zaměřený na zvyšování připravenosti policistů pro psychicky a komunikačně náročné situace pomocí virtuální reality (TL03000050) 
Řešitel: Eliška Procházková, MSc., PhD 
Hlavní příjemce: NUDZ
Spolupříjemce: Leiden University (Eliška Procházková, MSc., PhD), 3dsense, s.r.o. (Ing. Jan Hrdlička)
Doba řešení: 1.8.2020–31.8.2023
Rozpočet celkem: 13 639 695 Kč
Rozpočet NUDZ: 2 585 919 Kč
Anotace: Policisté se denně potýkají s mnoha psychicky a komunikačně náročnými situacemi, zahrnujícími například komunikaci s duševně nemocnými osobami, oběťmi závažných trestných činů či osobami demonstrujícími úmysl sebevraždy. Tyto situace vyvolávají silné psychické reakce a vyžadují sociální dovednosti a zkušenosti. Cílem projektu je vyvinout trénink sociálních dovedností ve virtuálním prostředí, který bude mít za cíl posílit schopnost policistů efektivně zvládat sociálně vypjaté situace, a tím chránit zdraví všech zúčastněných. Za pomoci odborníků z různých oborů vytvoříme VR (virtual reality) aplikaci pro výcvik policistů, jejíž účinnost bude následně ověřena prostřednictvím mezinárodní srovnávací studie.

OPERAČNÍ PROGRAMY

OP Zaměstnanost

Destigmatizace lidí s duševním onemocněním (CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007276)
Řešitel: PhDr. Petr Winkler, Ph.D.
Hlavní příjemce: NUDZ
Doba řešení: 1.9.2017–31.8.2022
Rozpočet NUDZ: 94 956 515 Kč
Anotace: Projekt zvyšuje kvalitu života lidí s duševním onemocněním prostřednictvím spektra destigmatizačních opatření. Staví na nejlepších zahraničních a tuzemských zkušenostech, pečlivé situační analýze, spolupráci s předními světovými kapacitami, na široké spoluúčasti lidí s duševním onemocněním a jejich blízkých a na expertní platformě sdružující významné zástupce psychiatrické péče v ČR. Součástí projektu je kontinuální vyhodnocování efektivity daných opatření.
https://narovinu.net/projekt-destigmatizace/

Včasná Intervence u závažných duševních onemocnění (VIZDOM)(CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0009304)
Řešitel: PhDr. Petr Winkler, Ph.D.
Hlavní příjemce: NUDZ
Doba řešení: 1.4.2018–30.6.2022
Rozpočet NUDZ: 37 319 716 Kč
Anotace: Projekt, předkládaný v rámci reformy psychiatrické péče zvýší dostupnost a efektivitu zdravotně sociálních služeb a podpoří přesun těžiště psychiatrické péče do komunity. Je zaměřen na podporu prevence a včasných intervencí u závažných duševních onemocnění (dále SMI). Zaměřuje se na prevenci rozvoje duševních onemocnění, snížení počtu a délky hospitalizací u prvních epizod SMI a na prevenci ztráty zaměstnání u osob ohrožených SMI. Navržená opatření budou v rámci projektu implementována a evaluována.
http://vizdom.cz/

MEZINÁRODNÍ PROGRAMY

Iceland Liechtenstein Norway grants

Monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů (ZD-ZDOVA1-025)
Řešitel: PhDr. Petr Winkler, Ph.D.
Doba řešení: 15.2.2021–15.1.2024
Hlavní příjemce: NUDZ
Rozpočet NUDZ: 14 904 900 Kč
Anotace: Hlavní cílem projektu je podpora duševního zdraví a well-beingu dětí skrze zavedení systému monitorování a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů v ČR a dále skrze implementaci a evaluaci programu „Všech pět pohromadě“ v rámci škol v ČR. Projektem navazujeme na naši dlouhodobou snahu posílení duševního zdraví, což je i hlavním posláním Národního ústavu duševního zdraví.

Communitary Programmes of European Union

EU Health Programme

Joint Action on Support for Member States' Implemantation of Best Practices in the Area of Mental Health (JA-02-2020) (101035969)
Řešitel: Mgr. Alexandr Kasal
Hlavní příjemce: National Public Health Organisation Greece
Spolupříjemci: NUDZ + dalších 21 partnerů
Doba řešení: 1.6.2021–31.5.2024
Rozpočet celkem: 6 741 516,57 eur
Rozpočet NUDZ: 194 630,24 eur
Anotace: Duševní poruchy jsou jednou z největších výzev v oblasti veřejného zdraví a souvisejících politik co do prevalence, souvisejících dopadů na zdraví společnosti i ekonomických dopadů. Jeden ze šesti obyvatel zemí EU měl v roce 2016 problém s duševním zdravím, což odpovídá přibližně 84 milionům lidí. V roce 2016 bylo duševním poruchám a poruchám chování, včetně sebepoškozování přičítáno více než 165 000 úmrtí napříč EU. Odhaduje se, že břemeno duševních chorob v evropském regionu WHO představuje 14,4 % všech years lived with disability (YLDs) a 5,8 % všech disability-adjusted life-years (DALYs). Duševní choroby jsou tak po muskuloskeletálních poruchách druhým největším přispěvatelem k YLDs a jako čtvrté z hlediska DALYs v evropském regionu WHO. Celkové náklady týkající se dopadů duševních onemocnění byly v roce 2015 odhadovány na více než 4% HDP – přes než 600 miliard euro – v celé EU.
V mnoha evropských zemí jsou přijaty politiky a programy péče o duševní zdraví pro různé věkové skupiny. Pro podporu duševního zdraví však lze udělat mnohem více. Poskytování služeb pro péči o duševní zdraví nabývá v EU různých podob. Některé země se stále spoléhají na velké psychiatrické léčebny, zatímco jiné poskytují péči o duševní zdraví převážně v komunitním prostředí. Další podpora duševního zdraví se ve světle probíhající pandemie COVID-19 stává čím dál tím naléhavější. Dostupná evidence jasně poukazuje na narůstající potřeby v oblasti péče o duševní zdraví a problémy, jimž čelí systémy péče o duševní zdraví při snaze o jejich uspokojení.
V návaznosti na více než patnáctiletou tradici v EU (Joint Action for Mental Health, Well-being the European Framework for Action, EU Compass) členové Steering Group on Health Promotion, Disease Prevention and Management of Non-Communicable Diseases vybrali dva příklady dobré praxe (1) reformu poskytování péče o duševního zdraví v Belgii a (2) rakouskou národní strategii prevence sebevražd, které budou v rámci této společné akce v oblasti duševního zdraví zaváděny v zapojených zemích s cílem přenosu ověřených praktik a jejich pozitivních dopadů na duševní zdraví společnosti.

Světová zdravotnická organizace

Strategy for the prevention of cognitive impairment in the Czech Republic
Řešitel: PhDr. Petr Winkler, Ph.D.
Hlavní příjemce: NUDZ
Doba řešení: 1.1.2021–31.12.2021
Rozpočet NUDZ: 180 000 Kč

HORIZON 2020

Pan-European Response to the ImpactS of COVID-19 and future Pandemics and Epidemics (PERISCOPE) (H2020 101016233)
Řešitel: PhDr. Petr Winkler, Ph.D.
Hlavní příjemce: Universita degli studi di Pavia (UNIPV)
Spolupříjemci: NUDZ + dalších 32 partnerů v konsorciu
Doba řešení: 1.1.2021–31.12.2023
Rozpočet celkem: 9 993 475 eur
Rozpočet NUDZ: 81 831,25 eur
Anotace: The impact of the COVID-19 pandemic has been deep and wide. In spite of unprecedented efforts to understand the COVID-19 disease and its causative virus SARS-CoV-2, months after the emergence of the first local case in Europe (San Matteo hospital, Pavia, 21st February 2020) significant knowledge gaps persist. While social and natural scientists managed to develop new research and shed light on the dynamics of the outbreak and the most effective possible containment measures, governments have been increasingly faced with the need to adopt urgent decisions. Against this background, PERISCOPE plans to contribute to a dramatically deeper understanding of the dynamics of the outbreak, by means of an intense multi-disciplinary research, both theoretical and experimental, and the consideration of different viewpoints: clinic and epidemiologic; humanistic and psychologic; socio-economic and political; statistical and technological. The overarching objectives of PERISCOPE are to map and analyse the unintended impacts of the COVID-19 outbreak; develop solutions and guidance for policymakers and health authorities on how to mitigate the impact of the outbreak; enhance Europe’s preparedness for future similar events; and reflect on the future multi-level governance in the health as well as other domains affected by the outbreak. In pursuing this objective, PERISCOPE sheds new light on the unintended and indirect consequences of the outbreak and the related government responses, with the intention to preserve evidence-based policymaking by collecting an unprecedented amount of data and information on the social, economic and behavioural consequences of the current pandemic. At the same time, PERISCOPE will produce new information on the conditions that led to the impact of the pandemic, the differences in “policy mix” adopted at the national level in EU and associated countries, and the behavioural impacts of both the outbreak and the policies adopted.